Přátelství

25. března 2017 v 13:50 | Tomáš Pakhoffer
Možná si teď říkáte:"Do háje, proč o tomhle píšeš?" Každý víme co to je. Ano, to je pravda. Každý známe přátelství, ale i zde můžou nastat problémy, a proto bych se právě tomuto tématu chtěl věnovat.

Určitě každý z nás má nebo měl kamaráda/ kamarádku. Ano, můžeme jich mít více, ale vždy je jen pár těch nejlepších. Mít přátele je hodně krásné, máte s kým trávit čas, svěřovat se s problémy nebo prostě máte někoho, kdo vás podpoří. Myslím si, že asi hlavně ta podpora je na přátelství to nejdůležitější, protože pokud máte někoho, kdo vám pomůže, tak se život žije hned lépe a i vy se cítíte krásněji.

Říkáte si: "Jo jo, to vše je krásné, ale jaké jsou ty problémy?" Tak, a tady v této části vás chci upozornit na to, že to nejsou nějak podložená fakta, ale spíš věci z mého života a je jen na vás, jestli si to vezmete k srdci nebo ne.


Ignorace:Upřímně si myslím, že ignorance je jeden z nejhlavnějších problémů. Uveďme si příklad - kamarád vám napíše, jestli nechcete jít ven a vy samozřejmě jdete, ačkoliv víte, že se bude hrát něco, co vás nebaví. Kamarád se na vás otočí a padne dotaz - "co si zahrajeme? Fotbal?" a vy chcete říct, že ne, ať jdete hrát něco jiného, alev ten moment se ozvou ostatní: "ano fotbal můžeme" a vám nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit. Neplatí to jen pro tento případ, ten člověk ani nemusí brát ohled na vaše názory.
Nebo jiný příklad: jdete s kamarády na pokec a najednou slyšíte, jak se baví mezi sebou o tom, jak pařili a jak tam všichni byli ale vy ne. A proč? To už se nedovíme, a když se zeptáte, tak odpoví "A ty bys šel?". Jako, třeba ne, ale aspoň je snad slušnost se zeptat ne?


Vychloubání: Ano i zde. Může se kamarád vychloubat třeba hrou nebo tím, že dostal k narozeninám míč podepsaný od fotbalisty a stále vám to cpe, zatímco vy jste dostali "jen" tričko. Ale neplatí to jen o věcech, ale i na události.
Třeba párty, je super že nám řekne, jak jste se tam bavili, opili a tak. Ale naco nám to je, když, jsme tam nebyli? Potom můžete mít pocit, že náš život je nudný.


Nezná vás. Tohle je asi ze všeho nejhorší. Protože si osobně myslím že kamaráda/kamarádka by vás měl/a znát dobře. Neříkám nejlíp, ale aspoň vědět co rádi děláte, co vás baví, ale i co vás nebaví, jací jste a nejste. Ano, někdo řekne "Tak to řekni", tak VY se vraťte na odstavec Ignorace.
Mám takový pocit, že to jsou tak všechny problémy, které mě napadly. Ovšem je jich víc a spousta z nich má několik následků. Dovolte mi napsat pár takových problémů. Věřím, že spousta z nich se někomu stala nebo děje.

Avšak každý problém nese následky a tohle jsou některé z nich

Vždy sám­ a tichý člověk. Myslím, že k tomuhle problému vede hlavně ignorace. Neboť pokud někoho někdo ignoruje, daný člověk si připadá, že do kolektivu nepatří, a tak třeba sedí sám na lavičce nebo prostě na okraji. A nechybí málo a člověk pochopí, že když jeho názor není brán, tak ho neříká a radši mlčí a bojí se projevit. Je pravda, že v tento moment si třeba daný kamarád všimne, že je něco špatně, ale to už může být pozdě.


Deprese, nudný život, nepatřící do kolektivu, nutnost rovnání se: Tady se ukazuje případ vychloubání. Když se vám někdo chlubí, že má tohle a tohle a vy to nemáte, tak ačkoliv to daný člověk nemyslí zle, vy se cítíte méněcenní a nezajímavý a tohle může vést i k depresím. Nebo slyšíte, kde kalili, jak to a to a kam půjdou, ale vy o tom nevíte nebo vás nepozvou. Ale tady je možnost že vás znají a ví, že by vás to tam nebavilo. Ale vy máte prostě pocit, že tam nepatříte a tak se jim snažíte rovnat, začnete chodit na párty, kouřit pít atd. Ale s tímto se jim můžete zhnusit.

Upřímně myslím, že tyhle dvě příčiny to plně shrnují, ale samozřejmě… na vše existuje pomoc, přestože se možná s tímto občas rozejdu sesvým tvrzením, tak mi věřte, že to tak asi je:
Pokud vám přijde, že vás ignorují tak si někdy jednoho člověk odveďte bokem a řekněte mu vše co vás, s prominutím, sere.
Nebo až budete venku, tak prostě si zařvěte. "Ne, pojďme hrát něco jiného!" ovšem musíte vědět co pak.
Co se názoru týče, tady vám můžu jedině říct - prostě ho řekněte, ano třeba ho nevezmou nebo budou ignorovat. Pokud vás úplně ignorují a chovají se,jakoby jste tam ani nebyli,tak v tomto momentě to není nic, pro vás a takové lidi, co vás ani nevyslechnou, nepotřebujete. Nemá cenu se s nimi zahazovat, když vás ani nevnímají, neboť by měli váš názor nebo návrh aspoň vyslechnout.

Co se druhé příčiny týče, tak na to kašlete. VY JSTE VY, NE ONI, je to váš život! A pokud vám přijde, že je nudný, tak ano, můžete zkusit nějakou zábavu a pokud vás to nebaví tak dál nic. Neřešte, co mají a vy ne a spíš si řekněte, co máte vy a ne oni. Buďte rádi, za to jací jste a co máte. Pokud vás nudí téma párty, tak zkuste nahodit něco jiného. Hlavně nedělejte ze sebe to, co nejste.

Ještě tady protějšek. Může se vám stát že kamarád/kamarádka si najde kluka/holku a neustále o ní*on něm mluví anebo na vás nemá čas. Někteří tomu říkají první signální a někdo zase poblouznění. Zjednodušeně jde o to, že daný člověk je ve vztahu úplně hotový a je v euforii. Nedokáže mluvit o ničem jiném, neboť teď je to pro něj asi něco jako smysl života. Důležité je,abyste to přetrpěli, ono by totiž mělo člověku dojít, že nemůže všechno uzavřít, ale že musí hledat kompromisy. Samozřejmě mu to bude trvat, a to je v pořádku.


Teď taková zpráva pro ty kamarády. Prosím Vás, zajímejte se o svého kamaráda/kamarádku. Ten člověk vás má rád, jste pro něj důležitý a potřebný. Zkuste zjistit, co má rád/ráda, co ho/ji baví. Ať je to hudba, to co dělá rád venku nebo něco úplně jiného.
Poslouchejte, co říkají lidé, které máte rádi, a když se vám názor nebude líbit, tak vysvětlete proč. Věnujete se jim, třebas jen minimálně,I TO STAČÍ. Zajímejte se, jak se cítí, co doma, škola, láska atd. HLAVNĚ za včas a ne až ho/jí uvidíte samotného/samotnou, s jizvami na ruce, s cigaretou a flaškou či ještě hůř…
A pokud třeba ten člověk nejde dlouhou s vámi nikam, zeptejte se proč. A ačkoliv víte, že třeba daný člověk nepůjde na párty, aspoň se zeptejte.

Tak asi vám tato věta zvedne žaludek, ale i tyhle hnusné věci jsou vlastně i pozitivní. Naučí vás přizpůsobit se, což se někdy hodí. Naučí vás se probíjet nebo i to, že ne každý je takový, jak se zdá. VY JSTE PŘECE ORGINÁL! A je důležité některé věci vypouštět a také odpouštět, přeci jen člověk se stále vyvíjí a dělá chyby. Takže občas něco odpustit není špatně

A hlavně se nebojte posunout dál, nemůžete být vždy na někom závislý, protože ať chcete nebo ne přijde čas, kdy se rozejdete a budete se vídat ještě míň. Řekněme, že přátelství vás naučí jednu věc a to, že ačkoliv je většinou někdo po ruce, tak si občas musíte vystačit sami se sebou.

Věřte mi nebo ne, ale znám to, jaké to je, když se cítíte ignorováni, nepatřící do kolektivu, nebo opravdu máte pocit, že jste nudní.

Moje rada teda zní, vykašlete se na ty pocity. Upřímně, když se mi tohle dělo, tak spousta lidí, si toho všimla, že se děje něco špatného. Začali se ptát, zajímat atd. Jednou jsem jim to prostě vybalil a to hodně pomohlo jak mě, tak jim, protože se zase něco dozvěděli.

Dneska si už nemůžu stěžovat, mám spoustu super kamarádů, kamarádek a hodně skvělých lidi kolem sebe. Myslím si, že nemůžu být šťastnější. A ačkoliv byli a jsou někdy i temné chvilky, vždy je přejdu s úsměvem a někdy i s odpuštěným. Jsme přeci jenom lidi ne?

Co se první signální týče, tak s tím mám pozitvní zkušenosti. Kamarád byl opravdu chvilku v euforii, ale vždy si našel čas i na to jít s náma ven a povídat si. Nebo když jsem s ním byl sám tak ano, povídal o své přítelkyni, ale zajímal se i o mě a o to jak se mi vede a jestli mě něco netrápí.

PS: Pokud si tohle někdo z mých kamarádů vzal k srdci tak mě to mrzí, protože to nemělo být myšleno jako útok, ale spíš to mělo úmysl pomoci.

Jsem moc rád, že jste si tento článek přečetli a budu moc rád za odezvu :)

 

Šikana

30. prosince 2016 v 14:02 | Tomáš Pakhoffer
Další téma, na které jsem se rozhodl psát je Šikana. Podle mne je to hodně aktuální téma a mělo by se řešit.

Věřím, že asi většina lidí z vás tento pojem zná. Někdo možná osobně anebo někdo z vás byl právě tím kdo šikanoval.
Akorát mi přijde že se strašně málo řeší. Vždy ve zprávách vidím jen vraždy,krádeže,atentáty.
Ale byli tam někdy lidi co byli šikanováni? Ano, pokud zemřeli anebo si ublížili, ale bylo jich tam rozhodně méně než vražd a loupeží.
Když se zaměříme na ty šikanátory, tak spoustě lidí vystane na mysl "Procč?". Popravdě asi na tuhle otázku nebudeme schopni nikdy odpovědět, protože neextistuje. Jo někdo řekne " prototože je slabý, baví je to, potřebují si něco dokázat" ale zase je tu otázka "Proč?" Čeho docílí ten člověk, že bude ubližovat slabšímu člověku, že ho zesměšní a zničí mu život, nebo při nejhroším ten život tak ukončí.
Někdy jsem si říkal jestlit, když někoho dovedou k vraždě, jestli si uvědomí co vlastně provedli, anebo jim to je jedno. Nebo jak mohou žít s tím vědomím, že někdo kvůli nim zemřel. Já osobně bych asi s tímto vědomím žít nemohl.

Přesuňme se k obětem. Tihle lidi z velké většiny ani nemohou za to, že se jimi stanou. Proč říkám z velké většíny? Protože vždy jsou tady lidi, kteří si za to mohou sami, třeba jim dělali to samé, anebo byli nepříjemní.
Ale tady chci hlavně řešit ty, kteří si za to sami nemohou. Tihle lidé přišli do třídy, jako noví spolužák/spolužačka a třeba nezapadjí do kolektivu, nebo jsou introverti = to jou pro šikanátory snadné cíle, nebo jsou oblíbenějš než oni, nebo obleční, vypadjí jinak ,třeba jsou trochu víc při těle. Oni si vždy něco najdou. Když si něco, nebo někoho, najdou tak neotálejí. A ten člověk to nechápe, proč to děají. Snaží se dělat vše, aby toho nechali, občas i uplácí. Třeba jim dají peníze, aby mohli jít do šatny, aby mu neroztrhali učebnice a taky jim občas dávají obědy. Proč?, protože se jich bojí a to je to co oni chtějí..

Šikanu , já tedy osobně, rozdělil na fyzickou,slovní a kyberšikanu. A podíváme se na ně po jednom
Fyzická- prostě a jednoduše dannou obět mlátí. Ať jsou to pěsti, pravítka, židle. Občas používaj i nože ale to jsou už krají případy. Nebo trhají oblečení, davájí hlavu do záchodu,věší z oken, věsí na háky v šatně apod. Nejhorší řípad--- znásilnění.
Slovní- Posměšky, narážky většinou na vzhled, chůzi,oblečení. Taky jsou to posměšky na rodiče, peníze např. Žijete pod mostem, tvoje máma je děvka atd. Šikanovyný ví že to není pravda, a tak třeab vystartuje a to je to na co daný šikanátor čeká. A ví že to vždy udělá.

Kyberšikana- samostatná kapitola. Šikana na internetu. Šikanátor natočí video, kde oběť uráží,mlátí anebo o ní sám mluví. Existují i videa, kde šikanátoři natáčeli smrt jednou studenta, kterého šikanovali. Tato verze šikany, je asi jedna z nějhorších, protože o ní ví každý.

Určitě si říkáte:" A tak proč ten chudák něco neudělá, proč to neřekne" jednoduché, bojí se. Když dojde domů zmlácený,potrhaný- řekne jenom"upadl jsem" a dál to neřeší. Bojí se, že by to mohlo být ještě horší. "Proč mu nepomohou kamarádi?" , taky dobrá otázka, buď je nemá, nebo se taky bojí, anebo radši než aby se do toho dostali radši odejdou. Při posměškách říkají "nevšímej si toho" ale to lehce řekne než udělá

Rád bych vám řekl moji zkušenost s tímto. Sám jsem si totiž šikanou prošel. Když jsem nastoupil do první třídy, měl jsem jednoho kamaráda, byl jsem tlustý a oblečení, tak nebylo dvakrát módní. Už od první třídy se mi posmívali, brali hračky, bourali stavby. Smáli se mi že si hraji s holčíčíma věcma, že jsem chudý atd. Ve 4. a 5. třídě začali narážky na mojí rodinu a to jsem už nevdržel a zčal jsem raplit. Na to čekali a veděli co mě na šte. Potom začali nastražovat věci, aby jsem si myslel že jsem rozbil já. Třeba povolili židli atd. Kamarád radil, "nevšímej si jich" ale to nešlo.
Nakonec vše vyvrcholilo, v dobu kdy mě tohle vše dohnalo k psychologovi. Tam jsem řekl všechno, a ani doma o všem nevěděli. Nakonec jsme to hnali na vedení a co udělali? dali jim jenom třídní dutku, ale pak už byl pokoj.
Dneska se tomu už jen zasměji.

Ovšem občas nemají tyhle věci, tak šťastný konec. Je mnoho lidí co jsou šikanováni dodnes a není to jen na škole ale i v práci. Některří to nikdy nepřiznají, řežou se, opijí se, berou drogy anebo se v nejhorších zabijí.
Ale i ti co šikanu přežijí nejsou vždy v bezpečí. Je spousta přpadů, kdy se šikanovaní žačali mstít, vraždit, krást a jiné.

Na šikaně je, ikdyž se to nezdá ,něco relativně pěkného. Naučíte se, že život není vždy peříčko, že odpuštění je občas důležité, že na každého dojde řada a hlavně poznáte pravé kamarády. Protože ti za váma budou, boud vám pomáhat třeba se školou atd. A taky to, že šikanovani lidi se víc derou za svými cíli, neboť chtějí těm hajzlům něco dokázat. Začnou se víc učit, vydělávat, nebo třeba natáčet na youtube.

Na konec tohto článku chci jen řísct, pokud vidíte že někdo je šikanovaný, řešte to a o toho člověka se starejte. Neboť on tu starost pořebuje, Pomožet mu se školou, podporujte ho v jeho cíli. On jednou získá sebevědomí a kuráž a dotáhne to třeba daleko :)

Děkuji vám za přečtení, bdud rád když se ozvěte v komentářích. Opět se jedná poouze o můj názor a zkušenost

Za chyby se omlouvám..................................................Tom :)

Reklama

27. listopadu 2016 v 17:22 | Tomáš Pakhoffer |  Youtube
Další téma, které jsem si vybral jako téme je reklama. Myslím, že asi každ se někdy s reklamou setkal. Je to prostě vyzdvhivování, doporučování,nabízení nějaké ho produktu za výhdnou cenu. Reklamy jsou snad už v dneškní době snad ne všechno. Některé jsou stupidní a některé ne. Pár reklam jsou tak vtipné, že si je pamatujeme do dnes. Například- děvčátkkou z reklamny an kofolu anebo reklamy na Vodafone a T-mobile.

A i tohle téma souvisí s youtubem. Spousta lidí na reklamy také nadává. Určitě znáte ten pocit, když si pouštíte oblíbené video, nebo písničku a najednou je tam reklama. Někteří lidé to řeší tak, že si zapnou AddBlock, ale někteří to nepoužívají. Takový lidé se dělií na ty, kteří nadávají, např. youtuberům, že todělají jen pro prachy. Druhým lidem to nevadí.
Vraťme se k těm kterým to vadí.. Spousta Youtuberů dělá reklamu např, stránkám s tričkama anebo i firmá jako třeba Monster a mnoha dalším. A právě na tohle lidé nadávají. Říkají že jsou to komerční svině a dělají to jenom pro prachy. Že by to měli dělat zadarmo, když je tobaví.
A tady se do toho vložím já. Jenom tím že natáčíte videa, se moc neuživíte, a tak musíte dělat reklamu. Reklama se buď odbjevuje ve videu , nebo počas videa.Podle toho, kolik lidí video shlédne, nebo na reklamu klikne tak daný youtuber dostane část peněz. Tohle je vlastně ta hlavní věc, díky které youtubeři mohou dělat to co je baví.
Reklamy ve videích ,teda co jsem zatím viděl já, tak byli třeba na trička, mobily, projekty atd. Daný člověk buď o té věci třeba ve videu přímo mluví anebo je tam ta věc jen ukázána a třeba zmíněna na konci videa.

Zase jsou tady ale i lidi, kteří jsou opravdu komerční svině a berou spolupráci snad na všechno. Tihle lidé hází na youtubery, kteří jsou sloušní, špatné světlo. Ale jsou zde i normální. Většina youtuberů beru reklamy jen takové, které většinou budou prospěšné i nám divákům.Doporučují jen to s čím mají zkušenosti.

Na závěr chci pouze říct to že rozhodně je neodszujume za to, že mají ve videu reklamu. Vždyť, každý se musí uživit a upřímně, kdo nechce. Nikdo vás nikdy nebude nutit, aby jste si daný produkt koupili. A pokud mi nevěříte, tak se někoho zeptejete anebo zkuste být někdy na jejich místě. Taky budte rádi za reklamy a spolupráce.

Děkuji všem za přečtení.----- Tom :)
 


Něco o mě

14. listopadu 2016 v 21:19 | Tomáš Pakhoffer
No teď mi došlo že vlastně nic o mě nevíte. Myslím si že je to načase napravit. Přeci jenom, je důležité aby jste věděli na jaké jméno psát urážky.

Tak jo moje jméno je Tomáš a je mi 17 let. Což už asi víte. Co ale nevíte je to že studuju na knihovníka. Pocházím z malého městečka Luhačovice. Co se týče koníčkú tak je to- poslouchání hudby, skaut a sledování youtubů. Do toho ještě píši povídku, básničky a blog. No myslím že na začátek to stačí a teď se trochu rozepíšu.

Rád by jsem tady objasnil proč jsem si vybral taková témata jaké jsem si zatím vybral a obecně titul blogu.No co se týče titulu- takhle se to jmenovat nemělo. Ale co už to tak je. Název je yotube, youtubeři a okolí. Někdo to může chápat, tak že se to bude týka jenom youtube no a právě proto tam je to okolí. To okolí znamení to že budu psát i na různá témata co se společnosti týče viz. homosexualita. Tak to je jen objasnění.
Proč jsem si založil blog? chtěl jsem nějak šířit svoje názory na určitá témata a proč jsem ji vybral taková témata? No, přijde mi, že tyhle, zatím dvě témata, jsou celke aktuální. Hodně ses řeší a mají i svoje odpůrce, ale podporovatele. Jen mi přijde že hodně odpůrců se ohlašuje zde na internetu.

Téma youtube jsem si vybral, protože už jsem nemoh nahlížet na to jak lidi všechny youtubery háže do jednoho pytle. A to samé homosexualita. Má kamarádky lesby a nemohl jsem vydržet jak na ně lidi nahlíží.
No to je jedno. Zde na mém blogu teda budete nacházet člány na různá témata kde budu říkat SVŮJ názor,ale i články o mě a na různá témata, která se týkají buď nás dětí anebo jenom mě.

Tak jo, myslím že by to stačilo. Takže se mějte hezky a zatím zdar --------------- Tom :)

Youtuebři a okolí

12. listopadu 2016 v 23:27 | Tomáš Pakhoffer |  Youtube
Takže než začnu tenhle blog chci říct jen že je mi 17 let. Tohle je můj osobní názor, který má ale občas i doložený fakty.

Tak jo, youtuběři. U hodně lidí toto téa vyvolá jen odpor. Proč?, protože většnia lidí vidí jen youtubery, jako ty hovada kterří nic nedělají a jenom sedí, natáčí videa a berou za to prachy.Neříkám že to není pravada, ale zkoušeli jste někdy nahlídnout pod tu skořápku? Spoustu těchto lidí mají osobní problém, nebo byli šikanováni, rodiče se jim rozvedli prostě cokoliv. Ovšem některým se nic takového nestalo. Youtube těmto lidem, většinou mladým, nabízí možnost se rozvíjet, bavit lidi a pomáhat jim. Spoustu lidí tak našlo "smysl života" , když se něco dělo. Youtubeři jsou i pro dopsívajíci lidi něco jako "vrba", které se můžou s čímkoliv svěřit, když se bojí někomu něco říct a hlavně dělat to co je baví.

Vraťme se ale k začátku. Youtubeři se dělí na Let´s playery a Vlogery. Někdy najdete i kombinaci. Let´s player natáčí hru a komentuje ji a Vloger natáčí jen sebe a hovoř na nějaké téma, něco vyrábí atd. Spoustu lidí právě kvůli Let´s playům na youtubery nadává,neboť jim přijde divné že člověk natočí hru a dostane peníze, ale to i na vlogery, člověk si řekne: "no jo to bych taky dokázal tohle". Ale tady vás vyvedu z omylu. Zkoušeli jste někdy udělat video? Já třeba jo a není to nic lehkého. Musíte napsat scénár, vymyslet vůbec to téma, pak musíte mít dobrou techniku. Když video nahrajete musíte ho sestříhat , tak aby se líbilo. Pak až vydat. Občas tohle všechno zabere třeba dva dny, někdy i více.
Teď ty peníze. Nevím sice, kolik za to dostávají, neboť to nemoho sdělovat, ale většina z těch peněz jde na techniku a na věci do vide. To co jim zůstane použijí třeba pro sebe, neboť spousta youtuberů žije třeba samo nebo mají studio.

Někdo si asi říká: " no jo ale to jsou mladí lidi" nebo " natáčí jen pro děcka", "sledujou je jenom děcka". OMYL. Ano sice většina publika je po 18 let ale, i starší lidé sledujou youtube a youtubery. Tím starší myslím i třeba 23+. A to samé je i u youtuberů. Lidi starší 20ti let natáčí videa i pro dospělé, jenom stačí hledat.

Abych nemuvil ale jen pozitivně. Jako všude i tady jsou hovada, které točí jen pro prachy. Dělají odporné videa, kde hazí batohy pod vlak, jedou na pennyboardu s mikrovlnkou atd. To samozřejmě dává určitou demotivaci.

No vraťme se k té "vrbě". Hodně lidí považuje youtubery za svěřence, kterým mohou říct prakticky všechno. Mají je saamozřejmě i jako vzor v životě, že jde všechno když chceme.

Dovolte mi říct mou životní zkušenost- Od třetí třídy jsem byl šikanonován a nikomu jsem o tom neříkal. Jednou jsem narazil na youtube a youtubera jménem Nejfake. Jeho vide mě velice zaujala a zlepšovala mi život.Ikdyž ve škole bylo peklo, věděl jsem že doma mi bude lépe. Asi v šesté třídě jsem se mu svěřil a on mi poradil a přesvědčil abych to už někomu řekl. Nakonec to vše dopadlo dobře.

Co tím chci říct , youtubeři dokáží pomoc, podořit, poradi a motivovat.

Závěrem chci řct že pokud, třeba váš sourozenec, kamarád, díte, sleduje youtubery a vy o tom víte tak zkuste zjsiti něco víc, Proč to sleduje. Určitě bude rád, že si o tom může s někým promluvit. Prosím vás neberte jim to že je naátčení na youtbe baví. Taky by jste bralli práci ´,která vás baví.
A poslední věc NIKDY ale opravdu nikdy nesuďte podle vzhledu, ikdyž třeba nevíte jak vypadá tak ta tvář není důležitá ale důležité jsou ty slova.

Tak to je teda vše. Je mi jasné , že spousta lidí nebud souhlasit, ale to je mi jedno. Za chyby se omlouvám

Přiznání, příjem okolí

12. listopadu 2016 v 23:25 | Tomáš Pakhoffer |  Homosexualita
Tak jo další takové kontroverzní téma. Opět předesílám že je mi 17 let a jedná se pouze o můj názor.

Když si definujeme pojem homosexualita, dalo by se to říct že je to sexuální orietace k osobě stejného pohlaví.
Spoustu lidí. co tak pozoruji ve svém okolí tak věřící ale i nevěřící, odsuzují právě homosexuály. Nazývají je buznama, odpaden lidstva, či dokonce satanovým plodem. Chápu, že něteří lidé to mají buď kvůli víře anebo jsou prostě tak vychováváni. Ale zase se ptám? proč, proč a proč?.
Spousta lidí to odmítá i z důvodu že je to něco jiného. Jsme totiž zvyklí na sterotypy. Že muž a žena. Neexistuje žena a žena nebo muž a muž.

Hodně lidí říká že to proti přírodě, ale co je na láce proti přírodě?. Jsou to lidi jako my a mají stejná práva. Ano teď si někdo řekne " ale však je mají" ano to je pravda ale dřív je něměli. Homosexuálové byli buď v lepším případě vyděděni nebo zabiti. V horším případě bli mučeni a věznění a byli neuceni podstupovat experimenty na vymývaní mozků atd. A pojem svatba nebo adopce do homosexuální rodiny bylo tabu. Právě z těchto důvodů vznikl Pride. Toje pochod homosexuálů, transexuálů atd. Zůčastnit se ho může každý i heterosexuál. Až nedávno teda v Americe povolili svatby homosexuálů.

Adopce se stále řeší. Spoustu odpůrců tvrdí že, " však on to dítě znásilní"," z toho dítě bude taky homosexuál". Myslím si že to je blbost. Jako homosexuál se už narodíte. Není to tak že si řeknete " tak a ted budu na kluky/holky. Prostě se s tím narodíte, jen se to projeví později. A znásilnění? prosím vás. Proč by to ten člověk dělal. Proč by si adopotoval dítě, aby ho padk znásilnil. Naopak, věřte mi nebo ne, ale homosexuálové jsou užásní rodiče. Jsou milí, pozorní a občas se dokážou zachovat lépe než hetero člověk.
Ale jak poznám, že ten kluk nebo holka je homosexuál? No, musí vám to říct sám. Teda to je jedna z možností. Jde to poznat, ale nejsou žádné přiručky, prostě to poznáte. Ale vraťme se zpátky k tomu že vám to řekne.
Ten člověk, který vám to řekne čeká, že ho pochopíte. Ne že se začnete smát, ale že ho akceptujete. Chápu bude to šok a nebojte si říct o čas. Ale pokud vám to řekl tak to znamená, že vám věří.
Tady se trochu vrátím k článku o youtberech. Přesně tohle je ta situace, kdy se jim třeba někdo svěří. Na youtube existuje spoustu kluků a holek, kteří jsou homosexuálové, teda většinou v zachraničí,ale jsou i v česku. Na internet dávají tzv. Coming Out videa, kde se teda příznají ke své oritenataci.Tímto isnpirují lidi, aby si řekli " ty jo oni to řekli ve videu, které uvidí tísíce lidí, to zvládnu taky".

Opět vám řeknu osobní zkušenost- Mám 3 kamarádky lesby a musím říct nemohl jsem si přt nic lepšího. Tyhle kamarády mi dokáží pomoc, dobře se s nima povídá a nebojím se jim čímkoliv svěřit. Pomohly mi v těžkých situacích a já jim.
Co vám chci závěrem říct. Chápu že nědko má odlišný názor a je to v pořádku. Nenutím tady nikoho, aby měnil názor. Jen vás chci poprosti, než začnete někoho posuzovat, snažte se ho poznat. Ano v každé skupině existují hajzlové, ale popravdě kde ne že ano?. Pokud se vám někdo přizná ke své orientaci, snažte se projevit pochopení. Třeba ho nebo ji obejměte a řekněte jenom "chápu" a pokud budete potřebovat čas na vstřebání řekněte něco jako " Ty jo, hele moc s vážím že ses mi svěřil/a , ale dej mi čas ať to vstřebám". Prostě a jednouduše mu dejte najevo že ho chápete.

Děkuji za přečtení -------------Tom :)

Kam dál